|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice
Mandíková, Darina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice" je analýzou Československého přechodu k demokracii v roce 1989. Autor analyzuje komunistický režim v Československu a následný vývoj po roce 1989 a snaží se o zachycení obecnějších politologických aspektů, kterými jsou vedle teorie tranzice i strategie aktérů změny, analýza všech významných činitelů a faktorů změny. Proto jsou v první, teoretické, části práce uvedeny politologické teorie (teorie nedemokratických režimů, teorie tranzice, použity teorie Juana J. Linze, Carla J. Friedricha, Alfreda Stepana, Samuela Huntingtona a dalších relevantních autorů), které jsou později aplikovány na československý komunistický režim a na následný přechod k demokracii. Práce je zaměřena na aplikaci teorie přechodů na Československo se zaměřením na problematiku počtu tranzicí. Cílem práce je vysvětlení (opřeno o názory např. Caroly Skalnik Leff, Soni Szomolanyi či Jana Rychlíka), že v Československu proběhlo tranzicí více, a to nejen politická, ale i ekonomická a národní, ústící nakonec v rozpad Československa. Z tohoto důvodu je část práce věnována vývoji česko-slovenských vztahů, souvislosti mezi přechodem k demokracii a následnému rozpadu Československa v roce 1992.
|
|
|
Přechody k demokracii a jejich problémové aspekty v geopolitické perspektivě
Hozáková, Michala ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Přechody k demokracii a jejich problémové aspekty v geopolitické perspektivě" pojednává v teoretické rovině o demokracii, přechodech k demokracii a politickém vývoji ve specifických regionech. Smyslem a cílem této práce je podat ucelený přehled jak o obecných teoriích, vztahujících se k tématu, tak o současných studiích věnujících se neliberálním demokraciím 21. století. Práce začíná zkoumáním toho, co míníme pojmem liberální demokracie a moderní národní stát, přičemž důraz je kladen na podmínky fungování obojího. Následuje představení hlavních koncepcí přechodů. V kontextu zaměření práce je zkoumána zejména podoba odstraňovaného režimu jako rozhodujícího faktoru pro přechod k demokracii. Opomenuta není ani otázka institučního inženýrství jako často přehlíženého, avšak velice důležitého faktoru přechodů, který výrazně ovlivňuje konečný výsledek. S tím je úzce spojena otázka hybridních režimů, která dokresluje problémové aspekty, se kterými se stát v přechodu může potýkat. Poslední kapitola je věnována specifickým africkým politickým režimům, které doposud stály spíše na okraji zájmu politické vědy. Právě na analýze jejich podoby a fungování lze ilustrovat důležitost vybudování funkčních politických institucí, bez nichž je přechod zřídkakdy úspěšný. Téma je zpracováváno za pomoci...
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Dizertační práce přináší analýzu diskurzu transylvánské regionální identity v rumunských novinách v letech 1989 až 2014, představujícího opozici k hegemonickému politickému a společenskému diskurzu propagujícímu nacionalismus. Poukazuje při tom na mezietnickou toleranci jako klíčový princip, kterým se regionální diskurz od centralistického diskurzu odlišoval. Skutečnost, že historické národy Transylvánie byly regionálním diskurzem chápány jako nositelé regionální identity v oblastech každodenního i politického života, nejen potvrdila transetnickou inkluzivitu tohoto konstruktu, ale stala se i jeho diverzifikačním faktorem. Kromě tolerance a akceptace multietnicity se regionální diskurz ve zkoumaných médiích dále opíral především o myšlenky esenciálního demokratického charakteru regionu, jeho kulturních, sociálních nebo ekonomických specifik, jakožto i úvah o možné regionální autonomii. Tyto narativy, ať už více abstraktní či pragmaticky orientované, představovaly obsah diskurzivně konstruované regionální identity, zprostředkovávaly její sdílení různými etnickými skupinami a definovaly Transylvánii v dobovém kontextu v rámci Rumunska jako celku. Vnitřní tematické složení diskurzu transylvánské regionální identity nebylo v průběhu zkoumaného období zcela konstatní, jeho podoba v analyzovaných...
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur
Klapal, Petr ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur se věnuje problematice nedemokratických režimů, ve kterých vládne jedna strana a které se legitimizují konceptem asijských hodnot. První část se podrobně věnuje nejvýznamnějším typologiím a přístupům ke zkoumání jednostranických režimů. V druhé části jsou představeny proměny a samotný koncept asijských hodnot, podle něhož je demokracie kvůli kulturní odlišnosti nevhodná pro asijské země. Další části jsou věnovány deskripci režimů v Číně, Malajsii a Singapuru, které jsou zařazeny do jednotlivých typologií. Cílem práce pak je ukázat, že asijské hodnoty nevysvětlují zrod těchto režimů ani jejich formy nedemokratické vládnutí.
|
|
|
Sociopolitické rozpory a demokracie v subsaharské Africe
Kváča, Vladimír ; Janoušková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hulec, Otakar (oponent) ; Lacina, Karel (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Doktorská práce si klade za širší úkol prozkoumat jednu z rovin kulturního střetu mezi tradiční africkou kulturou a západní kulturou a jejími globalizačními vlivy, které se v subsaharské Africe začaly projevovat s nástupem kolonialismu, a jejichž intenzita dále akcelerovala v postkoloniálním období. Pozornost je věnována kulturnímu subsystému, který představuje regulační funkce společnosti, konkrétně politice, která je však úzce, a místy neoddělitelně, spojena s ekonomikou. Toto velmi široké téma je dále zúženo tím, že předmětem zájmu, a současně hlavním cílem je zkoumání možností demokratického řešení konfliktů plynoucích ze současných sociopolitických rozporů v subsaharské Africe, tedy především, zda jsou myšlenky demokracie v Africe uskutečnitelné, a pokud ano, tak za jakých podmínek.
|
host ::
RSS.